Konečně to přišlo. Od 1. ledna 2015 jsem se stal členem české PGA a splnil jsem si tím svůj malý sen. Prakticky ihned jsem začal plánovat všechny turnaje, kalendář se začal pomalu plnit a v očích mi svítily jiskřičky jako malému dítěti s novou hračkou. První turnaj se neúprosně blížil, trénink se stupňoval a očekávání vrcholilo. První zastávkou se stal krásný konopišťský resort konkrétně hřiště D'este.
"TO" ráno konečně nastalo a nervozita stoupala, v tuhle chvíli děkuji zázraku zvaný Chlorea. První den jsem startoval zhruba okolo 9 hodiny což bylo někde uprostřed startovního pole. Vždycky před turnajem se snažím jezdit tak o hodinku dřív před vlastním startem ať je čas na rychlou kávu a patřičné rozehrání. Když jsem tedy něco okolo 8 hodiny dorazil na parkoviště před recepcí, lehce jsem znejistil jestli jsem tu ve správný den a čas. Vyndal jsem bag, vozík a zkontroloval jsem jestli mám vše a vyrazil směr driving range. Cestou jsem stihnul ještě jednu expresní kávu a nejistota trochu rostla.
Když jsem dorazil na poloprázdný driving range hluboce jsem povzdechl a zároveň jsem se i lehce usmál a v tu chvíli mi vše došlo. Čas startu se přiblížil tak hurá na první odpal. Měl jsem to štěstí, že první den jsem šel s kluky které už jsem znal, tak byla nervozita o něco menší. Přesto když jsem stál na první odpalu kapičky krve by ze mě neukáplo.
Hned na první jamce přišlo birdie, následovalo double bogey hned na dvou jamkách po sobě a tam jsem opět poznal golf v celé kráse. Zbytek hry byl v relativním poklidu abych poslední jamky psychicky neustál. Psychický tlak mě provázel celé jarní období. No vlastně mě provází pořád, ale snažím se sním naučit pracovat.
V tuhle chvíli mám za sebou zhruba 7 turnajů na czech pga tour a cítím, že se vše zlepšuje. Před sebou mám ještě půl sezóny a už teď vím, že pokud chce člověk dosáhnout nahoru je třeba dřít a ne jen makat. Bohu dík tuhle zkušenost si sebou přináším ze života. Jak zas nějaká myšlenka přijde hned ji zvěčním. Ať vás golf baví pořád a stále ve všech svých podobách a za každého počasí.
Don't worry play Happy Lukáš Kounovský