Tak jako si bere do svých rukou hůl golfista, stejně tak přistupuji k focení já. Hlavně přirozeně, s citem a soustředěním se na konkrétní bod.
Neexistují žádné poučky, které by zaručily, že když je budete dodržovat, snímek bude dobrý. Není ani tak důležitá technika, na které zmáčknete spoušť ani striktní dodržování principů, ale především správné načasování a vlastní cit.
Prvním krokem by mělo být hlavně uvědomění si, co vlastně chcete zachytit a co by měl snímek vyjadřovat. Uvažujte tedy o jediném objektu jako o něčem, co je ve vztahu k pozadí. Je určité rozmezí, kam je možné objekt v rámci snímku umístit. Nejběžnějším místem na fotografii je tzv. zlatý řez. Jde o harmonický poměr, který takřka nikdy nezklame. Pokud ale objekt umístíte ze středu, fotografie se stává více dynamickou.
Druhým krokem jsou správné světelné podmínky. V letních měsících znamenají více slunce, což znamená přímé a ostré světlo. Když je světla moc, fotografiím to nepomáhá, ale spíše škodí. Kontrast mezi světly a stíny je moc veliký, takže v podstatě ani pořádně fotit nejde. Čas určuje i barevnou teplotu fotografie. Je tedy lepší fotit k ránu, kdy je světlo lehce narůžovělé nebo až odpoledne, kdy světlo vnímáme jako bílé a je mnohem měkčí.
Třetím krokem by měla být správná hloubka ostrosti. Pokud budete fotit na hřišti mobilem nebo v automatickém režimu, ostrost se vyřeší za Vás. Kdo se ale rozhodne šáhnout po lepším náčiní, je dobré si vzpomenout na pravidlo: čím větší clona, tím větší hloubka ostrosti. Pokud budete fotit pohybující se objekt, je třeba snížit čas a zvýšit clonu. Tím docílíte světelně i ostře vyváženou fotografii.
Udělat dobrý snímek je mnohem těžší, než se zdá. Proto je třeba stále mačkat a mačkat a mačkat…. A jednou to zkrátka vyjde.
