Rozbor švihu: Andrej háže oštěpem

Andrej má pěkný švih, ale hned na první pohled je patrné, že je hraný převážně rukama. Výsledkem takového švihu jsou většinou zatažené rány. Když boky správně nepracují při nápřahu, pak nepracují ani při švihu, kde je kvůli rotaci tolik potřebuje. Ruce se stáhnou k tělu a výsledkem je topnutá nebo zatažená rána. 

Dalším Andrejovým neduhem je okamžité puštění hole po odehraní míčku. Pro samotné uvolnění při švihu to špatné není, ale k stabilnímu švihu už takové puštění nepatří. Celkové dokončení švihu tak spíš připomíná hod oštěpem než golfový úder. I přesto, že Andrej hraje velmi dobře, je potřeba, aby se zaměřil na práci celého těla během švihu. Rána nevychází pouze z rukou, ale jde o využití pružnosti a rotace těla. Hráč s tělesnou stavbou, s jakou disponuje Andrej, má možnost využít energii mnohem větší než jen sílu v rukou. Doporučuji tedy soustředit se na stabilní dokončení švihu, které u Andreje postrádám. Jedna stará golfová pravda říká: "Golfista by měl setrvat ve finiši, dokud nedopadne míček na zem."

Jak jsem se již zmínil, základem švihu je práce celého těla. Je důležité, aby boky, ruce a ramena pracovaly v jednom momentu. Je to obzvláště nezbytné pro kvalitní, opakovatelné údery s minimálním úsilím. Přikládám proto asi nejznámější cvičení, které přinutí celé tělo společně pracovat a není k tomu potřeba nic jiného než obyčejný kbelík. Zaujmeme základní postoj jako při golfovém švihu, ruce natáhneme před sebe, oběma rukama chytneme menší kbelík a otáčíme se ze strany na stranu. Přetáčením paží se snažíme vodu vylévat před sebe a za sebe. Při tomto cviku pracují boky, ramena, paže a zápěstí. Budujeme si tím velmi dobrý návyk na rotaci paží a zápěstí a navíc pokud je venku pořádné vedro dá se toto cvičení použít i jako útočný manévr při vodní bitvě.

AUTOR: Lukáš Kounovský, HAPPYGOLF.cz